Naše letošní májová koťátka. Narodila se 16.května večer. Dva kocourci a kočička naší černobílé Píšťalce, drobné kočičí mámě, jež vypadala v posledních dnech obtěžkání jako když spolkla kopací míč.
Ten zde nejaktivnější je Šedimour (jméno jako z příběhů Harryho P.) se právě věnuje své sestřičce Šóně. Na pozadí se rozvaluje Přemysl. Přemyslové mají právě ten den, kdy koťata přišla na svět svátek. Tak proto...
Znavený Přemysl po předchozím divokém skotačení se sourozenci. Krásné mourování zkombinoval s bílými podkolenkami a stejnou barvou si přizdobil i svůj ciferníček. Čumáček ale celý růžový nemá, jen malinký kousíček zůstal po nedbalém líčení. Moc mu to sluší a módní policie mu nemá co vytknout. Je moc milý a společenský, vyhledává už lidskou společnost a umí se vyšplhat do klína. Je to benjamínek - narodil se poslední.
Tady tenhle je klasicky šedě mourovatý Šedimour, nejtěžší jedinec z povedené trojky.
Šedimour se svým bráškou Přemyslem. Také mu říkám Pelhřimove. Ani nevím, jak mne to napadlo, ale zdrobnělina Pelhřimůvek se k němu nějak hodí :-)
Bráškové kocouří s mámou Píšťalkou...
Píšťalka je dokonalá a láskyplná máma. Tady má ve své starostlivé péči našeho Šedifku.
Pelhřimůvek zkoumá nohu židle v odpoledním světle.
Nevinnost sama...
A tady vyjadřuje svou patřičnost k svému člověku. Odpočívá na mé botě.
Zcela vyčerpán...
A tady je celá povedená trojka. Mouráčkové se svojí čarodejnickou ségrou.
Šóńa je individualita a zbojník. Šibalství ji kouká z očí a nadělila jí ho nějaká kočičí sudička požehnaně.
Ošatka je jejich oblíbeným bydlištěm a ložnicí. Šónince nesmí nic uniknout...
Zřejmě má hlídku, když bráškové spinkají...
A tady jsou zvědavci dva. Přemysla nic nerozhází. Je to těžkej kliďas.
Stále stejná písnička...
Bratrská láska a soudržnost. Šóňa spinká raději někde sama.
Co dodat?
Nic...
U mámy Píšťalky po vysilujícím kojení.
Všechno, co se z proutí kroutí, je jejich...
To je slast a blaho.... Šedimour s bílou bradou a bráchovou končetinou.
